Můj první příspěvek světu, aneb proč jsem si založila blog

Veršovala jsem od útlého DĚTSTVÍ,
ať už absolutně svobodná nebo až po uši pohlcena ZÁVISLOSTÍ!
Básně byly mým ÚTĚKEM z reality,
až do teď myslela jsem, že nevylezu z mé ULITY!

Vkládám verše své do přání, ať už jsou Vánoce
nebo se slavily mého úžasného muže promoce!
BÁSNIT! Ať už byla má DUŠE veselá
nebo mé myšlenky padaly do šera!

DEN BLBEC?!
S kýblem lískooříškové pomazánky z palmáče usednout k telce radši?
PÍŠU! Když irituje mě lhostejnost lidí, vůči PLANETĚ naší!

Píšu si pro sebe,
do UZAMČENÉHO šuplíku, jak se říká!
Chci tu být ale i pro tebe a tebe,
záhadná ENERGIE skrýš mou klíčem odemyká!

Cítím, že ulita mi malá začíná být,
cítím, že s TEBOU se o své zkušenosti chci podělit!

Vyjít ze své komfortní zóny, často slýchávám,
avšak občas váhám, zda na tohle JÁ zrovna mám!
RISKNU to však,
pač když píšu, má duše vznáší se, jako plachtící se po nebi pták!

Beru své STRACHY na záda,
i když hlava se se SRDCEM neustále hádá!

Miluji, když slovům mohu křídla dát!
Jsem šťastná, když podaří se mi ROZUM můj krapet OKLAMAT!

Takže proto další BLOG! Do té, už tak dost velké, kupy blogů!
Pro lidi podobného smýšlení,
ale i pro tebe, i když jsi zcela jiného ražení!

Denisa.