Jestli mají ostatní lidi doma binec. To Mě vždycky zajímá. I na Ig. Psycho, co? A sakra nikdo to neukazuje. Maximálně o tom zaschlém banánu na podlaze píšou. Ten nejmenší se učí jíst, ale už tu podlahu neukážou. To mě nasírá. 😁🤦🏻♀️
Pokud se vám jevím jako blázen, chápu. Taky občas zvažuju nad svými myšlenkovými pochody.
Už delší dobu (Jste si možná všimli) se nacházím ve fázi, kdy to u sebe zkoumám.
Došlo mi, že svoji hodnotu soudím podle toho, jak uklidím. Mazec. Není mi v tom dobře. Vůbec.
Znáte?
Není možné nechat linku plnou nádobí a když nestíháte, tak se dostaví sebemrskačství. A tak ji teď nechávám neuklizenou záměrně a pozoruju své myšlenky.
Když vám nezní hukot pračky v uších, jste nervózní, pač jste dnes nebyla efektivní. Nestojíte za nic. Prát se musí každý den. Hlavně když je léto. To je úplně škoda nevyužít toho letního počasí k vyprání dek, polštářů, plyšáků. Záměrně si řeknu: „Dneska nepereš, Deniso!“
Jednu dobu to byla moje závislost. Posedlost to Uklízení. Jakmile jsem spatřila větší smysl v něčem jiném (tvorba přání, vzdělávání se, osobní rozvoj, …), tak jsem to chtěla stíhat všecko. Ale mi na ty věci s vyšším smyslem (pro mě) nezbylo moc času.
Byla jsem totálně frustrovaná. Tak jsem zkusila neuklízet a byla jsem frustrovaná taky.
Našla jsem ženy, které mají systém a rutiny. Jela jsem podle nich. Udělala si svůj systém, pak zas jela jen v úklidu. Muselo mi dojít, že to nebylo zdravé. Že bylo něco špatně se mnou, ne s uklízením. Ten úklid byl jen ukazatel mého nastavení.
Musela jsem udělat změnu. A tak jsem na cestě té změny.
Boří se mi moje představy o životě. O mě samotné. Je to hustá jízda. Uvědomuju si, jak moc je sebehodnota pro mě velké tabu.
Teď, když už to o sobě vím, všímám si čím dál víc uhoněných mamek, kterým se stal úklid hlavní náplní svého volného času, i když tam někde vzadu v hlavě cítí, že chcou jinou formu radosti.
Mě se to v pátek zas povedlo. A mám radost ze sebe. Když byl zrovna malý indián ve školce a to druhé lidské mládě usnulo. tak mě napadlo o tom napsat, třeba to máte někdo podobně.
Teď prakticky. Co mi funguje.
- Zminimalizovat věci
💨ať se nezblázníte z toho potencionálního bince, který nastane, až si budete dávat dokupy svou hlavu a kreslit jednorožce. - Najít si trochu nějaký mini systém
💨Taky – aby toho bince nebylo moc - Nebát se myčky. Sušičky. Robotického vysavače.
💨Já to odmítala dlouho. Přemýšlela jsem proč. Protože bych vypadala, že nezvládám domácnost. Protože Kdysi to ty ženy zvládaly a ještě na poli robily, jak se u nás říká. Nikdo jim nepomohl. Silné byly. A já nejsem. V tomhle módu už odmítám žít. Sušička. Myčka. Robovysavač. To jsou tak boží pomocníci! Pokaždé, když vytahuju měkké voňavé prádlo ze sušičky, tak děkuju! Hlavně u těch plínek teda. 😀 Pokaždé, když dávám večer kuchyň dokupy, tak jsem vděčná, že je kuchyň tak rychle v cajku a můžu dělat smysluplnější věci pro mě. A robotický vysavač? Vysává několikrát denně, páč máme psa. Lozící dítě, které se navíc seznamuje s jídlem. (A taky, co vám budu, je to pro něj zábava, vyhýbat se tomu lechtači ručiček, takže na nějakou dobu zabaveno.) - Popřemýšlet, co ráda děláte
💨protože vás to totálně baví a né proto, že když to uděláte, budete se cítit hodnotná. Klidně Lakování nehtů. Pečení perníčků. Hraní na ukulele. Cokoliv! Co vám vhání radost do žil a k tomu si pusťte hudbu do sluchátek. To je teprv lavina hormonů radosti. Miluju to! - Když vezmu hadr do ruky, zeptám se sebe – dělám to proto, že chci? Nebo je za tím zautomatizovaný systém, kdy musím. Abych podvědomě byla dost dobrá hospodyně. Mamka. Manželka. Dcera. Vnučka. Kámoška.
- Začít si všímat všech svých záměrů proč dělám. Popřemýšlet, zda je to moje, nebo by mi teď neudělalo spíš líp se vyspat. Přečíst kus knihy. Sníst kus koblihy.
Ne vždy se zadaří. Ale nevadí. Příště si zkuste říct jako já: „Teď neuklízíš!“ a představit si, že vás někdo bere za ruku, podává knihu a posazuje do křesla. Pro mě to je velká věc, měnit ty návyky, ve kterých mi není gut. A tohle už bylo potřeba zrušit, pač už mi to hodně otravovalo hlavu, žití. Občas mi z toho bylo na blití.
Napište mi, jak to máte. Jestli taky tajně Toužíte vidět, zda i ostatní lidi mají smetí na zemi a nepořádek na lince?
Mou vášní je surfovat s nůžkami na tvořivých vlnách flow. Díky svým zkušenostem ukazuji lidem, jak se zastavit, vypnout a dobít si energii skrz práci rukama.
Můj příběh si přečtěte zde