Už jako malá jsem milovala svůj svět. Tehdy to bylo místo, kam jsem utíkala od této reality.
Když tvořím, cítím, jak mi proud energie prochází tělem
Cítím se jako malé dítě, které si cosi staví z kostek a nevnímá čas. Je to pro mne také způsob zklidnění toho chaosu v mé hlavě.
Na řadu se dostal pán, který sdílel svůj příběh. Čekala ho dovolená v Americe a chtěl tam zachytit ty nejúžasnější fotky. Focení ho prý lákalo celý život, jenže při zaměstnání, práci kolem baráku a rodině, už na své koníčky neměl čas.
A konečně je v důchodu a začíná si plnit své sny.
AU!
Dostala jsem strach z toho, že se nikdy důchodu nedožiju a své sny nikdy neuskutečním. Nebo že už budu tak stará, že uskutečňovat něco, na co jsem nikdy neměla čas, už nezvládnu fyzicky.
Dostala jsem strach z toho, že celý život zasvětím práci, která mě moc nebaví a nedostanu se tak k věcem, které mě naplňují.
Dalším zajímavým podnětem byla návštěva na kreativním veletrhu
Na těchto srazech, neskutečně tvořivých lidí, jsem si všimla maminek. Ty maminky seděly u malých stolečků se svými dětmi, které si osahávaly různé techniky tvoření. Ty maminky vzpomínaly na to, jak měly ztvrdlá lůžka prstů od lepidla a cítily v sobě zapálení a radost. Dnes už na tohle nemají čas, ale cítí, že by se chtěly občas stát těmi malými holčičkami. Jenže už neví jak..
Přišly obavy z toho, že se sice budu věnovat rodině, kterou miluji, ale vnitřně mi bude něco scházet. Uvědomila jsem si, že svým dětem chci ukazovat, že je v pořádku plnit si své sny a dělat věci, co naplňují mé srdce radostí. UŽ DNES!
Tvoření všeho druhu mě bavilo a tak jsem začala hledat, kde bych mohla své kutilské dovednosti využít. Když jsme se s mým přítelem, dnes už manželem, sestěhovali, začali jsme si vyrábět mýdla, gel na praní, péct kváskové chleby. Prozkoumávala jsem různé kreativní techniky, a dala tak jiný nádech věcem, co zdobí náš byt.
Když mne můj muž požádal, jednoho krásného dne, o ruku, nemohla jsem ani usnout z představy, co všechno budu vyrábět. Bylo to občas náročné, protože jsem si toho na sebe vymyslela hodně. Ale nemohla jsem se zastavit. Při každé volné chvíli jsem tvořila. Pamatuji si, že jsem vytvářela voničky svatebčanům i ve vlaku na cestě do práce. Nemohla jsem přestat!:)
Proto vás zvu probudit to hravé dítě v sobě a dodat si tak dávku energie. UŽ DNES! NÉ AŽ ZÍTRA, ZA ROK, V DŮCHODĚ..
Ráda Vám ukážu, jak touto formou obdarovat nejen sebe, ale i své blízké. Jak se už netrápit tím, že nejste v ničem originální. Jak se zbavit stresu z faktu, že jdete na oslavu a nevíte co zas kupovat.
Denisa..:)